V naší fotogalerii se Vám pokusíme připomenout i vycházky minulé a taky jak to vlastně začalo.
Někdy v roce 1997 mě v kanceláři v Brně navštívila parta asi šesti kamarádů, krasovských rybářů. Šli na vycházku z Brna do Krasové, s tím že půjdou dva dny, přespí někde v lese, a prostě budou spolu. Moc se mi to líbilo, hned bych šel s nimi. A skutečně, časem jsem se jejich akcí začal pravidelně zúčastňovat. Mimo jiné jsme společně a s panem starostou postavili v Krasové dva nové rybníky (každý rok na nich dělají nádherné rybolovy).
Jedním z těch prvních zážitků byla i vycházka 29. prosince 2000. Šli jsme ke Třem smrkům opékat parky. Nepsaným vůdcem byla Ládík Lakota, a jeho poutavé vyprávění o krajině, o hraběnce, o pomníku pilotů a další a další zajímavosti, a nejen to, mám v duši zapsáno navždy. Během putování místní domorodci vytahovali z kapes plácačky se slivovicí a nás přespolní se pokoušeli naučit rozpoznávat taje a rozdíly jejich domácích výrobků. Tato jejich velkorysost zůstala dodnes a už i já někdy rozpoznám z kterého čísla co pochází.
Společně s rybáři, hasiči a dalšími kamarády nejen z Krasové jsme postavili vedle hospody hřiště. A za ním směrem k poli jsme vysázeli borovice. Chodil jsem tam roky s kamarádkou Ajšou a čekal a těšil se na chvíli až se větné borovic spojí. Letos na jaře jsme tam spolu šli taky a najednou na nás borovice zavolali „Vlastíku podívej už jsme dospělé“ usmívaly se na nás a jejich ruce se dotýkaly. Možná se na ty krásné borovice, němé svědky našich vycházek podívejte, v jejich drsné kůře bude navždy napsané, že tu že se tu scházívají kamarádi.
V Krasové 29. prosince 2009
Vlastimil Chládek
